Třídní schůzky, řeknete si, to je přeci jasné. Slouží k tomu, aby byli rodiče informováni o změnách na škole, nejrůznějších akcích, ale především prospěchu svých dětí. K čemu jinému by byly, můžete se ještě škodolibě zeptat. Krutě byste se spletli, alespoň v případě jedné zatím nejmenované školy a jedné zatím nejmenované ředitelky…

Jak mnozí z vás ví nebo alespoň tuší, mám dvě mladší sestry. Ty momentálně navštěvují čtvrtou a druhou třídu klecanské základní školy, příšerného ústavu nejhoršího kalibru, ze kterého mimochodem "pocházím" také. Mám tedy poměrně čerstvé zprávy o tom, co se zde děje - a leckdy to jsou zprávy neveselé truchlivé.

Když už jsem si jako téma vybral třídní schůzky, nebudu mluvit o paní učitelce Landové a jejích metodách a la koncentrační tábor nebo byrokracii zavánějící fanatismem (což povinné popisování třídního výletu po desetiminutovkách - ! - bezesporu je), ale zaměříme se na rádoby moderní novinku týkající se třídních schůzek.

V poslední době se rozmohla mánie okolo takzvané ochrany osobních dat. Každý sebebezvýznamnější bezdomovec už si dnes sem tam povzdechne: "Ach, co kdyby mé rodné číslo a adresu mostu, pod kterým bydlím, získala nějaká nepovolaná osoba, co by se se mnou stalo? Měl by můj život potom ještě vůbec cenu?" A na vlně této horečky se svezla i klecanská pí ředitelka, která zavedla zajímavou novinku: učitelky nejenže nemusí na třídních schůzkách sdělovat rodičům prospěch jejich dětí, ony tak činit ani NESMÍ!!! Jestli vám tohle nepřijde absurdní, pak už opravdu nevím.

Nasnadě je otázka, jak se tedy mohou maminka s tatínkem o známkách a kázeňských přestupcích svého syna či dcery informovat. Není přípustné dokonce ani zajít si za učitelkou po oficiálním konci třídních schůzek (no představte si tu hrůzu, co kdyby někdo slyšel, že váš Pepíček nenapsal poslední písemku z dějepisu a ještě ke všemu na tělocviku močil do umyvadla! Došlo by přeci k úniku osobních dat!!! :o), ale zavedeny byly takzvané konzultační hodiny, které se konají jednou do měsíce, a to vždy poslední pondělí od 15 do 17 hodin. Vrcholem všeho bylo, že se ještě nedávno konzultační hodiny konaly ve STEJNÝ DEN jako třídní schůzky, takže většina rodičů přišla na třetí hodinu, kde si vyslechla to, co slyšet chtěla, a na schůzky začínající v 17:00 se zvysoka vykálela. A třídní schůzky v pěti lidech přeci jen nejsou to pravé ani podle názoru paní ředitelky… :o)

Konečně poslední otázka je taktéž nepříliš překvapivá: co s tím? Jak se taková situace dá řešit? Dá se vůbec řešit? Nu, to je otázka spíše na komisi SRPŠ (i když tady asi těch "přátel školy" mnoho nebude) a její předsedkyni, která v současné době intenzivně komunikuje s paní ředitelkou. Nicméně při jejím (myslím ředitelku) stylu komunikace, kdy se i z nejnevinnější otázky dokáže vyvléknout tak, že tazatele zmate, znudí, unaví a naštve zároveň, to určitě nebude jednoduché… Držme tedy rodičům klecanských dětí palce a libujme si nad stavem naší školy, který sice stále kritizujeme, ale na takovýchto případech vidíme, jak dobře na tom ještě i přes všechno jsme oproti státním ústavům a základním školám obvzláště.

Autor článku: Tomáš Krajča
Další články od tohoto autora
Článek zaujal už lidí